Rámky, jejich výběr a péče o ně

Velikost rámků a jejich uspořádání

Velikost, počet rámků a rámková míra byla vždy příčinou rozporů mezi včelaři. Nemá význam tuto otázku dopodrobna rozebírat. K rámkové míře a uspořádání rámků se v minulosti vyjadřovala řada odborníků, ale názory jsou dodnes různé. Většina těchto autorů se shoduje pouze v názoru, že rámek a úlový prostor musí odpovídat biologickým potřebám včelstva. Každý rámek se skládá z přířezů o třech různých délkách. Optimální materiál na tyto přířezy je lipové dřevo, i když lze použit jiné, např. smrk. Snad jediný problém v úlové otázce se dokázal sjednotit, a to šíře horní loučky přířezu na rámek, který činí 25 mm u všech typu úlů. Horní loučka by neměla být vyšší než 12 mm. Zejména u nástavkového včelaření. Od okraje bočních louček po stěnu úlu by měla být mezera cca 8 mm. Spodní loučka rámků je rovněž široká 25 mm. U nástavkového včelaření se doporučuje užší, cca 10 mm. K docílení pravidelné mezery mezi rámky místo mezerníků, lze do úlů (nástavků) podél polodrážky namontovat tzv. "distanční hřebeny" a do těchto hřebenů pak lze vkládat jednotlivé rámky.

Hoffmanův rámek je možné použít ve všech úlech. Liší se od klasických rámků pouze tím, že jeho boční loučky jsou široké cca 32 - 33 mm asi do jedné poloviny nebo po celé délce. Pokud používáme nástavky čtvercového půdorysu, tyto jsou z pravidla přizpůsobené na tzv. teplou (podélnou) nebo studenou (příčnou) stavbu k česnovému prostoru. K tomuto uspořádání jsou opět názory včelařů různé, např. že u studené stavby se lépe včely přesouvají po zásobách je tam lepší výměna vzduchu. U teplé stavby zase řada ”včelařů tvrdí, že na nich lépe zimují včely, mají menší spotřebu zásob, větší teplotu uprostřed chomáče atd.

Které uspořádání rámků v úlu je lepší nebo horší, to bude asi i v budoucnu stále neřešitelný problém. Včely se žádnému uspořádání nijak zvlášť nebrání, ale asi nesouhlasí se žádným. Dokazují nám to tím, že když obsadí roj bez našeho vědomí nějaký nevystrojený úl, budou své dílo stavět jako "divočinu" pod úhlem asi 45° k česnovému prostoru.

Rámky různých velikostí a potřeby na rámky můžete zakoupit v našem e-shopu.

 Montáž nových rámků

Někteří výrobci úlů jako bonu s při zakoupení  nových úlů dávají přípravky k montáži rámků. Také mezi včelaři najdeme různé přípravky k montáži a děrování rámků pro drátek. Samotná montáž je bez těchto přípravků možná, ale trochu pracná. Při montáži musíme počítat s tím, že plné plásty budeme někde přenášet a z toho plyne, že je nutné horní loučku k bočním lépe upevnit. Optimální je vrut (2x30 mm), ale také můžeme použít dva delší silnější hřebíky (např. 1,4x32 mm). Po montáži rámku bychom měli po okraji za pomoci hřebíků připevnit distanční kolíčky cca 8 mm vysoké, pokud to nebudeme řešit jiným způsobem (např. Hoffmanovým rámkem). Pro upevnění mezistěny je nutné do rámku namontovat drátky. Existují dva druhy - obyčejný a nerezový. Drátky můžeme volně napínat buď podélně, nebo svisle. Začínáme s natahováním drátku na některém menším hřebíku v loučce a ukončujeme stejně. První drátek od loučky by neměl být vzdálen vice než 20 mm. Pokud je budeme napínat svisle, je vhodné drátky uprostřed nainstalovat trochu do "V", aby nám mezistěna v úlu nesklouzla.

 Zatavování mezistěn

Ještě dnes mnozí včelaři používají k zatavování drátků mosazné zatavovací kolečko, které se musí ohřívat ve vřící vodě nebo nad lihovým kahanem. Také  horní okraj mezistěny k horní loučce zalévají tekutým voskem. Mnohem rychlejší a lepší způsob je zatavování mezistěn elektrickým proudem. K tomuto účelu můžeme použít transformátor z 230 V na 12 až 48 V. Je jedno, jestli použijeme střídavý nebo stejnosměrný proud, ale pozor na nebezpečí úrazu elektrickým proudem. Za bezpečný elektrický zdroj můžeme považovat autonabíječku s transformovaným napětím 12 voltů a možným zatížením cca 5 A. Vždy pří zatavování mezi stěn do rámků klasicky musíme použít podložku, která se vloží do vnitřní části rámku. Na podložku musíme nejdřív položit mezistěnu a pak zadrátovaný rámek. Zahřátým kolečkem budeme zatavovat mezistěnu do drátku. Elektrickým proudem to jde snáze. Na oba konce drátku přiložíme kabely, drátek se průchodem elektrického proudu zahřeje a mezistěna se sama zataví.

Plastové rámky

Nejnovější inovací jsou plastové rámky a to rámky vč. plastové mezistěny, rámek do kterého se vkládá mezistěna z vosku nebo rámek určený k volné stavbě.

Materiál na výrobu těchto rámků odpovídá potravinářským normám. U rámku vč. plastové mezistěny je třeba před prvním použitím imitace mezistěny mírně natřít rozehřátým voskem. Postavené staré dílo z tohoto rámku lze snadno odstranit pomocí špachtle. Celý rámek je pak vhodné dezinfikovat několik hodin v roztoku 5% louhu. Po dezinfekci stačí tyto rámky opláchnout vodou a po natření imitace mezi stěny voskem opětovně použít. Tyto celoplastové rámky snesou teplotu maximálně 70°C.

Dezinfekce již použitých rámků

I když začínáme, nikdy bychom neměli používat rámky, které nám někdo "daruje" s tím, že jeho příbuzný měl před mnoha léty včely. Je to velice lákavé, ale nebezpečné, neboť nevíme, proč se s těmito rámky přestalo včelařit. Existuje velká pravděpodobnost, že můžeme nakazit svá nová včelstva morem včelího plodu.

I když používáme vlastní rámky, ve kterých bylo včelí dílo, je vhodné tyto rámky před opětovným použitím dezinfikovat. "Vybouráme" staré dílo z rámku buď vyřezáním, nebo u rámků, kde máme nerezový drátek, tyto ponoříme do vroucí vody. U rámku s obyčejným drátkem, voštiny zpravidla vyřezáváme. Rámky samotné bychom měli dezinfikovat opálením, které je však méně účinné, až do hněda. Je lépe tyto rámky vyvařit po dobu cca 15 minut. Opálením nebo vyvářením se nám nepodaří zcela zničit původce moru včelího plodu. Z tohoto důvodu je nebezpečné používat rámky, případně souše od neznámých uhynulých včelstev.

Zdroj: Včelařství - Přítel Josef Ševčík, učitel včelařství a chovatel matek.